Lišta je uzamčena
OdemknoutNejen pivem je člověk živ a proto vám představujeme další příjemný alkoholický nápoj. Vyrábí se kvašením jablečných moštů a jmenuje se cider.
Jménem cider či cidre se ve většině případů označuje nápoj, jenž vzniká kvašením jablečného moštu. Ten bývá vyroben z více odrůd jablek, protože jejich míchání je hlavním nástrojem pro ovlivnění chuťových vlastností a z jedné odrůdy se většinou dobrý cider vyrobit nedá.
Jeho chuť se pohybuje od velmi sladké po opravdu suchou, přičemž obsah alkoholu může začínat u 0,5 % a končit u hodnot kolem 10 %. U nejběžnějších ciderů se obsah alkoholu pohybuje kolem 5,5 %. Největší oblibě se těší v Anglii a Francii, kde má největší tradici. V posledních letech ale začíná nabírat na popularitě i v dalších evropských zemích.
Počátky cideru sahají až do středověku, protože už tehdy lidé pili nápoje vyrobené kvašením ovocné šťávy. Vyráběl se hlavně na území dnešní Anglie a Francie.
Po dobytí Anglie Normany v roce 1066 se sem dostaly vyspělejší metody výroby cideru a zejména nové odrůdy jablek vhodných k jeho výrobě. Spotřeba cideru se prudce zvýšila. Také byly v té době zakládány sady pro pěstování speciálních odrůd jablek vhodných pro jeho výrobu.
Během dalších staletí se cider rozšiřoval opět zejména v Anglii a Francii. Kolem sedmnáctého století měla téměř každá farma vlastní sad s vhodnými odrůdami jablek pro jeho výrobu. A v devatenáctém století jeho výroba ještě vzrostla díky průmyslové revoluci.
Nejzásadnější na výrobě cideru je vždy kvalita jediné vstupní suroviny, tedy jablek, a z nich vyrobeného moštu. Podle dané odrůdy se mošt vyrobí buď hned po sklizni, nebo se jablka ještě nechají dozrát. Samotná výroba moštu je poměrně složitou záležitostí. Tedy za předpokladu, že chceme, aby výsledný nápoj byl co nejdokonalejší.
V chronologickém pořadí se jablka po sklizni musí nejprve vytřídit od vadných kusů. Dále přichází na řadu takzvané praní, kdy se plody zbaví nečistot, případných chemických postřiků a také slupky. Velmi důležité je pak následně jablka vhodně rozdrtit na kousky, jejichž velikost umožní zvýšit výtěžnost jablečné šťávy. U velkých výrobců je toto plně automatizovaný proces ve velkých drtičích, ale u domácích výrobců se ještě občas používají více či méně ruční metody.
Následný proces loužení je vyluhování dříve získané drti ve vlastní šťávě. Tato procedura slouží hlavně ke snížení obsahu pektinu, a zlepšení výtěžností šťávy. Posledním krokem přípravy je lisování, ve kterém je cílem dostat z dužiny co nejvíce šťávy, která se následně filtruje od zbytků jadérek, slupek atd.
Kvašení lze provozovat obecně v jakékoliv zdravotně nezávadné nádobě, nejlepší je to ale samozřejmě v dubových sudech, z kterých si cider odnese zajímavé chuťové nuance navíc. Pro začátek kvašení se do moštu přidají kvasnice, které podobně jako v pivu mění cukry na alkohol a oxid uhličitý. Doba kvašení se pohybuje od tří do sedmi dnů.
Při stáčení se pak mladý cider opatrně přečerpá do jiné nádoby, přičemž je žádoucí, aby v něm bylo co nejméně kalů a nečistot, které se při kvašení usadily. Ve finále se pak cider nechá dozrát po dobu aspoň tří měsíců. Speciální cidery mohou dozrávat déle, dokonce i několik let.
V dnešní době je cider rozšířen hlavně v západní Evropě, Austrálii a USA. Největším výrobcem cideru je Francie v oblastech Normandie a Bretaně, kde se cidre těší obrovské oblibě. Smí se vyrábět jen z čerstvých jablek či hrušek. V kolébce cideru, Velké Británii, se ho zase vyrábí nejvíce na osobu a tradičními oblastmi jsou Devon, Somerset a Herefordshire, kde se používají pouze ty nejvhodnější odrůdy ovoce. Dále v Evropě můžeme zmínit Španělsko.
Slovník pivních pojmů vám osvětlí všechny neznámé pojmy z celého pivního světa.
728 315 963
Volejte kdykoliv během
Po – Pá v čase 10:00 – 18:00
Rádi Vám pomůžeme s výběrem
piva prostřednictvím e-mailu
přes náš kontaktní formulář.
Staň se 751. fanouškem
Pivních klenotů na Facebooku.
Jednou za měsíc vám budeme posílat zajímavosti a novinky z pivního světa. Stačí jen zadat váš e-mail.
Osobám mladším 18 let alkohol neprodáváme!
„Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“